Historie

Sokol v Kostelci u Holešova byl založen poměrně pozdě, a to 22. 7. 1906, tj. 46 let po založení Sokola v blízké Kroměříži. Ušlechtilou myšlenku uvedla v činnost skupina nadšenců v čele s Františkem Vránou, statkářem a později poslancem zemského Moravského sněmu, a učiteli Josefem Obrátilem starším a mladším. Cvičilo se v místním hostinci U Jurčíků, v zahradách domů čp. 5 a čp. 18 a průjezdech, nejčastěji u Vránů, konala se veřejná cvičení, akademie a v r. 1912 se jednota poprvé zúčastnila VI. všesokolského sletu. Za 1. světové války r. 1915 byla činnost Sokola zakázána, mnoho sokolů padlo na bojištích (z Kostelce 4 bratři), 7 se jich vrátilo jako legionáři.
28. května 1922 byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny. Za rok, tj. v r. 1923 už byla zahájena první pravidelná cvičení v nově postavené budově. Od té doby se rapidně zvyšovala členská základna, a kromě cvičení Sokol organizoval divadelní a plesová vystoupení, zábavy, veřejná cvičení, turistické akce, jako součást Sokola vznikl dokonce i dobrovolný hasičský sbor, který se osamostatnil až 17. 3. 1920. Dlouholetým starostou Sokola v té době byl František Vrána, který byl zároveň starostou obce a poslancem za Agrární stranu. V čele naší jednoty byl až do r. 1920 a potom ještě v letech 1926-27.
Členská základna měla v r. 1906 45 členů, v době otevření sokolovny r. 1922 již 72 členů. Do Sokola vstupovali tehdy významní lidé, neboť sokolské humanitní ideály člověka povznášely, pěstovaly v něm rovnost, svobodu a bratrství, vzájemnou úctu, kázeň i sebekázeň.
V r. 1938 ještě proběhl X. všesokolský slet pod heslem "Za svobodu a demokracii". Tu jsme však na 6 let ztratili 15.3.1939 okupací českých zemí a v dubnu 1941 museli kostelečtí sokolovné sokolovnu opustit.
Po osvobození v r. 1945 se opět sokolská činnost obnovila, členská základna měla přes 60 členů se starostou Antonínem Šimordou. Kostelecká jednota byla v župě po Holešově nejsilnější jednotou ve své historii, dokonce měla i třináctičlenné družstvo gymnastů.
V r. 1948 byl kostelecký Sokol na vrcholu svých aktivit. X. všesokolský slet v Praze se ještě konal, ale bylo po únorovém puči a komunisté tvrdě trestali ty, kteří na sletu provolávali protikomunistická hesla nebo šířili letáky. Po skončení sletu začala proti sokolům fungovat neblahá činnost akčních výborů. Název Sokol sice zůstal jako jeden z názvů sjednocené socialistické tělovýchovy zastřešované ČSTV, v Kostelci byl pak po letech nahrazen názvem TJ Moravan. Je třeba poznamenat, že i po r. 1950 (kdy byl Sokol již potřetí zrušen) prolínal touto jednotou sokolský duch, který se aktivizoval hlavně v období celostátních spartakiád, a pak v r. 1972 kdy byla provedena přístavba a rekonstrukce sokolovny.
Novodobá historie začíná 17. listopadu 1993, kdy ustavující výbor v čele s Mgr. Jiřím Andrlíkem založili novou tělocvičnou jednotu Sokol Kostelec u Holešova a požádali ČSTV o navrácení bývalého sokolského majetku. Majetková práva byla vydána až po roce - 9. 11. 1994.