Historie
Sokol byl založen dr. Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem v r. 1862 v Praze a měl posílit ve své době češství a vlastenectví proti silné germanizaci v českých zemích. Zájem o tento spolek stoupal nejen v Praze, ale i na venkově, a tak vznikl 1. český tělocvičný spolek Sokol i v Kroměříži v r. 1865. Starostou a náčelníkem byl zvolen Josef Mnohoslav Šperlín, vlastenec a slavista. Popud k jeho založení dal sám zakladatel sokolstva dr. Miroslav Tyrš, který na pozvání „zpěváckého“ spolku Moravan přijel s padesáti krojovanými sokoly z Prahy, aby světil prapor Moravanu. Kroměřížští občané byli tak nadšeni touto vlasteneckou akcí, že je podnítila k založení Sokola. Druhou jednotou byl v roce 1871 Sokol Morkovice. Tyrš rozděluje Čechy na 6 žup. 28. 4. 1872 vzniká na Moravě „Sokolská župní jednota Moravská“, která se dělí na 4 okrsky: slovácký, hanácký, valašský a západní. V roce 1892 se okrsky mění na župy, vzniká „Moravskoslezská obec sokolská“ – MSOS, má 5 žup: Rostislavovu, Západomoravskou, Komenského, Palackého, Středomoravskou. V župě Komenského jsou Kroměříž, Morkovice, Holešov, Tlumačov. Od roku 1894 vznikaly v regionu postupně další jednoty Zborovice, Hulíně, Kojetíně. V roce 1894 vystupuje Sokol Kroměříž ze župy Komenského a vstupuje do Středomoravské. 4. 2. 1894 podává návrh na založení župy Hanácké. Spojením sedmi jednot (Kroměříž, Morkovice, Holešov, Tlumačov, Zborovice, Hulín a Kojetín) vznikla 25. září 1898 na ustavující Valné hromadě župa Hanácká Karla staršího ze Žerotína. Starostou se stal Dr. Jan Štros, župa má 520 členů. Sídlo župy bylo většinou v našem městě (krátce v Kojetíně a Holešově). Žádná z těchto jednot neměla svou tělocvičnu (první byla v Hulíně). V prostředí německém vznikaly další jednoty a snažily se prosadit sokolské myšlenky, ale nebylo to snadné. Výsledky se dostavily až po letech.
V roce 1908 se župa dělila na dva okrsky: kroměřížský a holešovský. V roce 1909 přistupují Rataje, v župě je 11 jednot; v roce 1912 již 24 jednot. V roce 1922 bylo již šest samostatných okrsků v župě Hanácké: Kroměříž, Morkovice, Holešov, Kojetín, Hulín a Zlín. V župě bylo 39 jednot a 36 poboček. Tyto jednoty měly v čele významné osobnosti, v čele župy stál MUDr. Jan Štros, vzdělavatel Jan Kaňák, Gustav Lorenc, František Kožík, všudypřítomný Miloš Živný, bratr Klinkovský ze Zlína, sestra Mucalíková z Holešova, sestry Pepča Pospíšilová, Marie Kabrnová, aj.
Práce Sokola byla v některých jednotách přerušena 1. světovou válkou, mnoho sokolů a sokolských legionářů padlo na bojišti. Podruhé přerušila v roce 1941 činnost 2. světová válka a posléze sjednocená tělovýchova po roce 1948.
Činnost od roku 1889 řídila „Česká obec sokolská“ se sídlem v Tyršově domě v Praze. Organizovala všesokolské slety na velkém stadionu Strahova, kterých se od 2. sletu v roce 1891 naše župa vždy zúčastnila. Sokolští sportovci dosahovali vrcholných sportovních výkonů. První olympijskou zlatou medaili pro Československo získal v roce 1924 v Paříži sokol Bedřich Šupčík z Kvasic.
Po roce 1990 proběhly 3 všesokolské slety – první na Strahově, druhý na stadionu E. Rošického. Naše župa uspořádala v roce 1998 „Malý sokolský slet v Kroměříži“, kterého se zúčastnilo 1800 cvičenců z 27 žup.
Obnovený Sokol po roce 1990 má na co navazovat. Sokolská župa Hanácká v čele se starostou JUDr. Ing. Oldřichem Mohylou byla opět ustavena 7. března 1991. Dnes má 15 jednot s počtem 2185 členů a sídlí v Sokolském domě v Kroměříži.