Historie sletů v kostce
I. slet 1882 se konal 18. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše. V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně pozdravovaných vlasteneckými Pražany. Slet byl uspořádán k 20. výročí založení Sokola na Střeleckém ostrově. Cvičilo se bez hudby, povely se dávaly úderem tyče. Již byl zaveden jednotný cvičební úbor. Průvod Prahou vedla Kmochova kapela, zahájení sletu bylo v Národním divadle.
II. slet 1891 se uskutečnil v Královské oboře během Jubilejní výstavy, která byla demonstrací češství. Přes 2400 cvičenců předvedlo prostná a různé závody před 7000 diváky, Prahou pochodovalo více než 5000 členů včetně přátelských delegací z ciziny. Cvičilo se v Královské oboře a byla poprvé provedena prostná za doprovodu hudby. Na pódiu byli předcvičovatelé. Součástí sletu byly závody na nářadí a ve skoku vysokém. Diplomy pro závodníky vytvořil malíř Ženíšek.
III. slet 1895 proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a konal se poprvé na letenské pláni. Mezi 5000 cvičenci byl též dorost a jízda, závodů a průvodu se zúčastnili i zahraniční hosté. Program sledovalo již přes 30 000 diváků. Na výstavě byl Sokolský pavilon - postavený jako ukázková sokolovna se cvičebním sálem vybavený nářadím, šatny, zasedací místnost, knihovna atp. Cvičilo se na Letenské plání. Poprvé zde vystoupili dorostenci a sokolská jízda. Konaly se závody na nářadí, v běhu, skoku do výšky, šplhu. Závodili i cizinci. Na výstavišti byl předveden lampiónový rej.
IV. slet 1901 přinesl kromě cvičení mužů a dorostenců též historicky první vystoupení 876 žen s kuželi. Soutěží se zúčastnili i borci z Vídně, Francie, Polska a Slovinska. Na sletovou výstavu zval plakát Mikoláše Alše, průvod 11 000 sokolů končil holdem městu Praze na Staroměstském náměstí. Slet provázel bohatý kulturní program (koncert sokolských pěveckých souborů, sletová výstava, slavnostní večer v Národním divadle).
V. slet 1907 byl prvním "velkým" sletem a trval čtyři týdny. Vystoupila i školní mládež a ženy v moravských krojích. K tělocvičným závodům ČOS a EUG se sešlo 194 družstev z českých zemí i ze zahraničí (včetně Ameriky). Poprvé byla uvedena sletová scéna "Šachový turnaj", zobrazující vítězství husitů nad Zikmundem. Průvodu se zúčastnilo přes 12 tisíc členů a sokolská jízda. Vystoupila školní mládež, středoškoláci. Byly předvedeny moravské tance v původních krojích. Konal se plavecký závod na Vltavě, regata s ohňostrojem, sokolská jízda, mezinárodní závody.
VI. slet 1912 byl společnou akcí Svazu Slovanské sokolstvo a zároveň se stal oslavou 50. výročí založení Sokola, trval pět týdnů. Cvičilo a závodilo přes 30 000 sokolů, diváků přišlo desetkrát tolik. Vystoupili i cvičenci z Ameriky, z Francie a ze slovanských zemí. Scéna "Marathon" s 1500 účastníky byla holdem antice i povzbuzením národa. Slet se stal mohutnou manifestací slovanských národů v rakousko-uherském mocnářství a největší tělocvičnou slavností na světě, do té doby pořádanou.
VII. slet 1920 se konal jako poslední na letenské pláni. Vystřídalo se zde přes 100 000 cvičenců, které sledovalo přes 500 000 diváků, přítomen byl i prezident Masaryk. Poprvé se konaly středoškolské hry a vystoupila i nová čs. armáda. Oslavou vzniku republiky se stala scéna "Stavba sochy svobody". V průvodech prošlo Prahou 78 000 sokolů. Zásobování sletu "nakrmilo" celou vyhladovělou metropoli. Poprvé zazněl pochod Josefa Suka "V nový život". Slet byl prvním sletem po světové válce. Byl pořádán Den školní mládeže a Dny dorostu. Sletu byl přítomen prezident T. G. Masaryk.
VIII. slet 1926 se konal již na Strahově, poprvé se vcházelo bránou borců. Přijelo 140 tisíc cvičenců, které shlédlo na 800 tisíc diváků. Ve třech průvodech pochodovalo přes 80 000 sokolů. Gymnastických závodů ČOS a Svazu Slovanské sokolstvo se zúčastnilo 200 družstev. V novém sídle ČOS Tyršově domě otevřeli sokolské muzeum a odhalili Tyršovu sochu. T. G. Masaryk věnoval sokolstvu vlajku. Ke sletové scéně "Kde domov můj" přispěli přední čeští umělci.
IX. slet 1932 se stal oslavou 100. výročí narození dr. M. Tyrše a 70 let trvání Sokola. Sletová scéna měla název "Tyršův sen". Uskutečnil se rozestavný běh z devíti míst vlasti, zimní sletové hry, středoškolské hry, obecný závod slovanského sokolstva, četné kulturní programy, sportovní a osvětové soutěže. Cvičenců přijelo 190 tisíc, diváků přes milion, konaly se tři průvody se 100000 účastníky. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský. Byly zde Dny žactva (na ně se přišel podívat i prezident Masaryk), dorostu, členstva. Konaly se soutěže sokolských souborů divadelních, loutkových, pěveckých hudebních i trubačských sborů.
X. slet 1938 se konal v době fašistické hrozby, patří mezi slety, na které se dodnes vzpomíná. Slavná prostná "Přísaha republice" cvičilo 30000 mužů najednou, stejný počet žen předvedl originální rej jako první "velkou choreografii". Prezident Beneš daroval Sokolu prapor ( na nějž připjal později Válečný kříž). Slet se stal povzbuzením národa před mnichovskými událostmi. Na Strahově vystoupila přes 29 000 mužů ve slavné skladbě "Přísaha republice". Poprvé pod cvičební plochou byly reproduktory. Průvody Prahou a celý slet byly demonstrací odhodlání čelit zlu. Byl zařazen Den brannosti na Strahově. Sletu se zúčastnilo 348 00 cvičících a přes 2,3 milionů diváků.
XI. slet 1948 připravovaný hned po válce se uskutečnil až po únorovém puči komunistů a byl poslední manifestací demokratického smýšlení v Československu. Prostná mužů "Věrni zůstaneme" vzpomněla sokolů umučených za války, moderní skladbu s kuželi musely promoklé ženy pro úspěch opakovat. Úbor pro dorostenky navrhoval Karel Svolinský. Ojedinělé bylo i vystoupení 2500 táborníků. Počet cvičenců překonal půl milionu. Prezident Beneš mezitím podal abdikaci. Při hlavním sletovém průvodu stál na tribuně K. Gottwald. Sokolové skandovali protikomunistická hesla, před tribunou sklonili prapory, nedali poctu novému prezidentovi. Po sletě bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo přes 11 000 členů. Mnozí u nich neušli vězení a další perzekuci.
XII. slet 1994 se konal po 46 leté přestávce. Měl dvě slavnostní odpoledne, bylo předvedeno 12 skladeb. Na Strahově vystoupilo asi 23 000 cvičenců, z toho 1800 ze zahraničí. Proběhly sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, dojemné bylo setkání zahraničních sokolů na představení Prodané nevěsty v Národním divadle, která slet zahájila. Na tribunu přišel i prezident Václav Havel. V úvodu vystoupení se ozvaly pražské zvony a Sukův pochod V nový život. Menšímu počtu cvičenců ve skladbách se zajímavě přizpůsobila velkoplošná choreografie. Slet byl důkazem, že Sokol opět žije. se konal po 46leté přestávce. Jako hosté vystoupili - Sokol na Slovensku a ČASPV.
XIII. slet 2000 byl součástí Národních dnů sportu a kultury v akce Praha - evropské město kultury 2000. Předcházely mu župní slety na 35 místech ČR, 13 sletových vrcholů zdolali turisté, dále se uskutečnily sportovní soutěže, přehlídky kulturních souborů, výstavy, mezinárodní konference o Sportu pro všechny. Na stadionu E. Rošického předvedli 14 společných skladeb cvičenci všech věkových kategorií ČOS, ČASPV a Sokola na Slovensku. Úspěch měl Národní sletový večer s vystoupením menších skupin. Celkem si na Strahově zacvičilo 25 000 cvičenců, z toho 800 sokolů ze zahraničí (z Ameriky, Evropy, Austrálie). Průvod Prahou byl stejně početný. Okouzlily děti, nadchli muži - "Chlapáci". Tanečníky (všech věkových kategorií) folklorních souborů ze Slezska a severní Moravy ocenili diváci na Strahově i Pražané, kteří přišli pozdravit průvod Prahou. Vystoupení sledoval prezident Václav Havel, předseda vlády Miloš Zeman a další. Byl bohatý doprovodný sportovní i kulturní program.
XIV. slet 2006 se konal ve dnech 1. - 6. července na strahovském Stadionu Evžena Rošického a v Sazka aréně. Na Strahově se ve dvou programech představilo 16 hromadných skladeb, v nichž cvičilo 15 000 cvičenců z České obce Sokolskou (ČOS), celkově cvičilo zhruba 20 000 účastníků sletu. Rodiče s dětmi, mládež, dospělí, starší, ale stále mladí duchem. Záštitu nad sletem převzal prezident republiky pan Václav Klaus, záštitu nad sletovým průvodem primátor města Prahy. Slavnostní zahájení XIV. všesokolského sletu bylo spojené s programem Sokol Gala 1. července.v
Součástí sletu byla i řada dalších akcí, které se konaly v měsících předcházejících samotnému sletu - Sletová štafeta, která proběhla na podzim 2005, dále se konala sletová Expedice kameny na místa, z nichž byly v roce 1923 přineseny základní kameny pro stavbu Tyršova domu v Praze (Expedice přinesla nové kameny, které byly vloženy do venkovní zdi tělocvičny vedle původních základních kamenů), konala se řada turistických výletů.
XV. slet 2012 - Předvedením hromadných tělocvičných skladeb na stadionu Synot Tip Aréna v Praze-Vršovicích vyvrcholil 5. a 6. července XV. všesokolský slet, jímž zároveň byly zakončeny oficiální oslavy 150 let trvání Sokola. Hromadná tělocvičná vystoupení zahájila starostka České obce sokolské sestra Hana Moučková, slet z čestné tribuny pozdravil ministr obrany ČR Alexandr Vondra. Celému programu přihlíželi vzácní hosté – představitelé politického, společenského, kulturního a sportovního života z domova i zahraničí.
Více než 10 500 cvičenců všech věkových kategorií vystoupilo ve 12 skladbách ČOS, ve dvou skladbách ČASPV, na ploše diváci rovněž potleskem přivítali i skladby zahraničních účastníků – slovenských sokolů ve skladbě „My a my“ a dále dánských hostů z DGI a Ollerup Team.
Nejpočetnější skladbou byla „Česká suita“, v níž vystoupilo zhruba 1800 žen. Druhou nejvíce obsazenou byla skladba „Jen pro ten dnešní den“.
Ve večerním programu 5. července zhlédli diváci celkem 11 skladeb a ocenili výkony a disciplínu, kterou za deště a doprovodu blesků a hromu cvičenci předvedli. Druhý den, kdy počasí již více přálo, sledovali diváci rovněž jedenáct skladeb, z nichž pět bylo uvedené v obou dnech.
V jednotlivých skladbách rovněž cvičili sokolové, kteří se na tento sokolský svátek slétli z celého světa. Na sletu bylo celkem 1276 zahraničních účastníků.
Celý dvoudenní program hromadných skladeb a zároveň celý sletový týden, jímž vyvrcholily oslavy 150. výročí vzniku Sokola, zakončila starostka ČOS sestra Hana Moučková, která ve svém závěrečném projevu mimo jiné poděkovala všem účastníkům – jak cvičencům, tak cvičitelům a všem, kteří se na organizaci a na organizačně technickém a materiálním zajištění sletu podíleli –, a popřála zdar XVI. všesokolskému sletu 2018, který se bude konat v roce mimořádně významném pro náš stát, v roce 100. výročí samostatnosti, vzniku Československé republiky.
Slavnostní zahájení sletu se konalo v divadle ABC představením Prodaná nevěsta. 3.července se konal v TIP SPORT Aréně v Holešovicích sportovní program nazvaný SOKOL GALA. Jako doprovodný program probíhala pódiová vystoupení v Tyršově domě a na Staroměstském náměstí. Již v září 2011 sletu předcházela Sletová štafeta, měla dostředivý směr.