Historie

První zmínka o tělovýchovné jednotě Sokol Zborovice začíná v r. 1894. Ustavující schůze se konala 4. března 1894 v obecním hostinci. Schůzi řídil nadučitel F.X. Kedrudek, hlavním organizátorem byl pokrokový učitel Adolf Adámek. Ke cvičení se přihlásilo 14 mužů a 6 členů bylo přispívajících. Tato TJ byla po Kroměříži, Hulíně a Morkovicích čtvrtou jednotou v kroměřížském okresu. Začátky nebyly snadné, nebyla tělocvična ani hřiště, kde by se mohlo cvičit. Zprvu se muselo cvičit na malém prostranství u obecní sýpky, nářadí se muselo pořizovat po částech a tento skromný inventář býval uložen v prostorách sýpky. I přes tyto potíže se činnost zdárně rozvíjela.
V r. 1895 si členové zakoupili první sokolské kroje. Konaly se turistické pochody, vzdělávací besedy, které organizoval náčelník a jednatel jednoty br. Adolf Adámek. Vznikl také divadelní spolek jednoty a byla s úspěchem uvedena hra „Mistr Bedrník a jeho chasa“.
V r. 1896 byla pronajata jednotě ke cvičení stodola MUDr. Blocha. To umožnilo cvičit i za nepříznivého počasí. S touto „tělocvičnou“ se jednota musela spokojit plné 15 let. Veřejná cvičení se konala v zahradě některého člena, jindy na prostranství u obecní sýpky.
V r. 1898 dostala jednota od Sokola Kroměříž svůj první prapor a byla přijata do Hanácké župy.
20. srpna 1899 se již v zahradě R. Vybírala uskutečnil župní slet.
V r. 1902 darovala obec Sokolu pozemek pro cvičení a stavbu tělocvičny na tzv. Pastviskách.
V r. 1905 – dne 5.1. na výborové schůzi bylo navrženo nové vedení Sokola, v čele se starostou br. Kuciánem.
Velkému zájmu a oblibě se těšila divadelní představení ochotnického divadla. Každým rokem sehráli sokolští ochotníci 3-4 divadelní představení. Rostl také zájem o četbu, proto se postupně budovala sokolská knihovna, z které si občané mohli knihy půjčovat.
Knihovna spolková obsahuje 112 svazků. Byla zřízena i čítárna v místnosti místního hostince. V r. 1909 bylo v knihovně již 210 knih a o rok později 257 svazků, které si vypůjčilo na 959 čtenářů. Odebírají se časopisy Věstník Sokolský, Tyrš a Sokol.
Roku 1908 byl ustanoven i první oddíl žen, který pod vedením učitele E. Bronce vystupoval i na veřejných vystoupeních. Cvičilo se pravidelně s výjimkou zimních měsíců, kdy se jednota věnovala osvětové činnosti.
V r. 1909 funkcionáři jednoty Sokol Zborovice pomáhali zakládat sokolskou jednotu ve Zdounkách.
V r. 1910 – jednota upravila své stanovy tak, aby řádnou cvičební složkou se mohli stát i žáci.
Velkým přínosem pro jednotu bylo v r. 1912 postavení měšťanské školy, kdy začala mít možnost využívat školní tělocvičnu a tak cvičit po celý rok. Díky tomu vzrostl i počet cvičenců. V témže roce bylo se souhlasem obecního výboru zbudováno letní cvičiště v zahradě obecního domu. Na veřejném cvičení roku 1913 vystupovaly již všechny složky jednoty. Do župních závodů bylo vysláno po jednom družstvu můžu a žen. Všech 12 cvičenců získalo 1. cenu. Do trvale rozvíjející činnosti jednoty zasáhly nepříznivé světové události.
V r. 1914 se sokolského sletu v Brně ještě zúčastnilo 40 členů jednoty. V červenci tohoto roku se konala poslední členská schůze. Brzy na to přišel zákaz činnosti, nastala politická perzekuce Sokola. Aby se jednota vyhnula konfiskaci majetku, byly jeho jednotlivé části převedeny na různé osoby.
V r. 1917 po třech letech naprostého klidu v tělovýchovné činnosti se jako první zaktivizovaly ženy, pod vedením paní učitelky Albíny Plaché. Dokonce se zúčastnily různých vystoupení v Kroměříži, Slížanech, Zlíně. Za vedení bratří J. Kroutila a J. Kuby si ženy utvořily „tamburášský kroužek“.
V lednu 1918 byla svolána členská schůze za účasti 30 příznivců Sokola. Činnost jednoty pomalu ožívala, i když mnoho členů ubylo, a to až 93 % stavu členstva. Několik členů padlo na bojišti, další byli zajati nebo se vrátili jako invalidé.
V r. 1920 byla činnost zaměřena hlavně na přípravu na VII. všesokolský slet v Praze.
V r. 1919 si členové začali stále více uvědomovat, že jim chybí vlastní stánek – sokolovna. Byl proto založen přípravný výbor a fond na sdružení finančních prostředků.
V r. 1921 se započalo s přípravou na výstavbu sokolovny. Stavební místo na Pastvinách, které jednotě v r. 1902 daroval obecní výbor, nevyhovovalo. Proto bylo jednáno o výměně za parcelu před místní měšťanskou školou. Obecní zastupitelstvo žádosti vyhovělo a parcelu jednotě přidělilo. Obec část pozemku věnovala zdarma, větší část zaplatila jednota. Nejdříve se vybudovalo letní cvičiště. Výbor jednoty v čele s MUDr. A. Uhrem, B. Šamánkem, T. Surynkem vytyčil nelehký úkol postavit celou budova, aby mohla být slavnostně otevřena při oslavách 30. výročí trvání jednoty Sokola Zborovice.
To se také podařilo, stavba byla dokončena v r. 1924. V rámci oslav 30. výročí se na letním cvičišti uskutečnilo cvičení župy Hanácké. Vyvrcholením oslav však bylo slavnostní otevření nové sokolovny, které se ukutečnilo 28. prosince 1924.
V r. 1925 vznikla pokroková myšlenka založit kinoodbor, vedený panem učitelem F. Slavíkem. Byl zakoupen promítací přístroj a vybavení kabiny pro tento účel. Jelikož v té době nebyla obec ještě elektrifikována, elektrický proud k osvětlení poskytl místní cukrovar. Kino Sokola Zborovice bylo prvním v celém okolí a i když bylo němé, bylo hojně navštěvováno místními i přespolními občany.
29. srpna 1929 se členové jednoty zúčastnili velké události – uvítání prezidenta republiky T.G.Masaryka, který navštívil obec Zborovice při příležitosti velkého vojenského cvičení na Srnově.
V r. 1935 se jednota rozhodla zakoupit modernější a hlavně zvukovou aparaturu do kina. První zvukový film se promítal 23. listopadu 1935. Vedoucím se stal br. M. Šamánek.
Velkým přínosem bylo zřízení kluziště na hřišti vedle sokolovny. Hrál se zde i hokej.
V r. 1938 – X. všesokolského sletu v Praze se za jednotu Zborovice zúčastnil br. Josef Tomeček.
12.4.1941 vrcholila represivní opatření rozhodnutím zastavit s okamžitou platností veškerou sokolskou činnost a zajistit spolkové jmění.
V r. 1945 po osvobození vlasti se ihned začala obnovovat činnost jednoty. Nejprve bylo nutné uvést do náležitého stavu sokolovnu, kterou po dobu války zabraly cizí armády. V těchto letech se místní existují tělovýchovné jednoty dohodly na úzké spolupráci. Uskutečnilo se též společné veřejné vystoupení Sokola, Orla a DTJ. Zástupci všech těchto jednot se dohodli na sjednocení tělovýchovy v obci. I přes veškeré úsilí udržet tělovýchovu obce v chodu, došlo přesto v r. 1948 ke zrušení těchto jednot a jejich činnosti.
V r. 1968 započalo úsilí o znovuobnovení Sokola. V Praze 5. května na Slovanském ostrově byl ustanoven ústřední výbor ČOS. Na tomto srazu byli přítomni bratři Drahoš a Zdeněk Surynkovi. Po 20 letech útlumu byla snaha obnovit opět cvičení a chod jednoty. Ovšem nastalá okupace vojsky SSSR zapříčinila opětovné zrušení organizace a zákaz činnosti také ve Zborovicích.
Nastala dlouhá doba nečinnosti.
Dne 23. září 1990 po 21 letech se ve Zborovicích našli příznivci sokolské myšlenky s ideou opět oživit činnost a sešli se na veřejné ustavující schůzi.
Dne 15. listopadu 1991 se podařilo získat zabraný majetek a budova sokolovny byla vrácena tělocvičně jednotě Sokol Zborovice.
V r. 1993 se započalo s rekonstrukcí budovy po léta neudržované, na které se podíleli největší měrou členové jednoty a finančně župa Hanácká.
19.6.1994 při příležitosti oslav 100. výročí založení T.J. Sokola Zborovice, byl uspořádán malý župní slet za účasti jednot župy Hanácké, Prostějovské a Přerovské, který zorganizoval starosta Sokola br. Surynek.

T. J. Sokol Zborovice stále pokračuje ve snaze udržovat činnost jednoty. V letech 2008 – 2012 probíhaly částečné opravy sokolovny. Budova i nadále slouží k činnosti tělocvičné jednoty, i pro pořádání veřejných kulturních akcí obce Zborovice. Od roku 2010 pod vedením br. A . Adámka velmi dobře pracuje oddíl stolního tenisu mladších žáků, kteří se na turnajích umisťují na předních místech.

Dále úspěšně pokračuje akce „ Badminton pro všechny“, kde místní občané mají možnost přijít si zahrát a protáhnout své tělo v místní sokolovně.