Historie

Tělocvičná jednota Sokol byla založena 28. října 1923 díky přílepským občanům, kteří byli nadšeni nejen pro sokolskou myšlenku, ale i nedávno vzniklou Československou republiku. Činnost Sokola lze rozdělit do tří etap:
1923 – 1938 – první etapa
1946 – 1948 – druhá etapa
1996 – dosud – třetí etapa

1. etapa
U kolébky Sokola Přílepy jsou nesmazatelně zapsána jména bratří Vladimíra Marka a Jana Mlýnka. Činnost Sokola se rozběhla ve své činnosti velmi rychle, a to díky narůstající členské základně jako celku (134 členů), tak i dostatečným počtem cvičitelů. Velmi aktivními členy-cvičiteli Sokola byli všichni působící řídící učitelé zdejší základní školy.
Místní Sokoli se zúčastňovali nejen veřejných okrskových cvičení v obci, ale i v Holešově, Rymicích, Třeběticích, Martinicích a dalších, neboť to byla vždy předzvěst všesokolských sletů v Praze, který se vždy v hojném počtu účastnili.
V r. 1926 padlo na Valné hromadě Sokola Přílepy rozhodnutí, že bude v obci postaven pomník Tomáše G. Masaryka. Tak se stalo, že 28. října 1928 byl v obci odhalen pomník prezidentu zakladateli. Zřízen byl výhradně za finanční prostředky Sokola Přílepy a jeho členů. Pomník byl na svém místě až do r. 1938, kdy byl před německými okupanty uschován pod slámou ve stodole pana Vrzaly po celou dobu války. I když o něm věděli všichni Sokolové v obci, nikdy se o tom Němci nedozvěděli. Německými okupanty byla činnost Sokola v Protektorátu Čech a Morava zakázána, pokračovala až do r. 1945 jen hraním divadelních her a loutkových divadel, avšak to již nepravidelně, bývalými členy Sokola.

2. etapa
Po r. 1945 byl pomník TGM znovu postaven. Samotná tělocvičná činnost Sokola v prvním poválečném roce poněkud ustrnula, neboť pro změnu poměrů nebylo kde provádět tělovýchovnou činnost. Až se naskytla možnost cvičit v místním zámku, který byl po r. 1945 zestátněn, v hospodářském traktu zámku zvaném „laboratorka“. Zásluhu na plně obnovené činnosti místního Sokola měl místní řídící učitel Rudolf Pšenka. I loutkové divadlo hrálo svá představení od října do března každou neděli ve škole a divadelní představení sokolstva se konala na jevišti v hostinci “U Andrýsků“. Největší nárůst činnosti byl v r. 1947, kdy se členové jednoty účastnili lehkoatletických závodů v rámci Hanácké župy a získali vždy čelná umístění. V tomto roce velmi intenzivně všechny věkové kategorie členů Sokola začaly nacvičovat skladby na XI. všesokolský slet v Praze. Samotného sletu se zúčastnilo celkem 68 členů jednoty. Někteří byli i necvičící, kteří si nechtěli nechat ujít událost takového rozsahu, která se konala 3. – 16. 7. 1948, tedy již po únorových událostech.  Na dlouhou dobu to byla poslední akce podobného charakteru, neboť již podruhé musel Sokol Přílepy ukončit svoji činnost. Její tělocvičné nářadí bylo postupně zničeno a devastováno.  

3. etapa
20. ledna 1997 byla obnovena jednota Sokola schválením nového výboru na Valné hromadě, v čele s br. Rudolfem Pšenkou, který byl zároveň starostou obce.
Cvičilo se v nové tělocvičně ZŠ. Konaly se Dětské šibřinky, Běh Terryho Foxe, táborové ohně s orientačními běhy. Sokol Přílepy několikrát organizoval župní přebor v odbíjené smíšených družstev, ve kterém byl vícekrát úspěšný. V r. 2006, když byl otevřen tenisový kurt při ZŠ,  vznikly oddíly tenisu a softtenisu a také oddíl stolního tenisu.

Stávající výbor vede starostka Anna Petrášová.