Historie


Tělocvičná jednota Sokol Morkovice byla založena v červnu 1871. Podnětnou myšlenku na založení tělocvičné jednoty zavdal brněnský technik Ing. Rudolf Matoušek, někdejší rodák. Prvním starostou byl zvolen br. Karel Holub. Prvním počinem členů bylo uctění památky Mistra Jana Husa, kdy členové jednoty vyvěsili ze spolkovací místnosti smuteční prapor a členstvu bylo čteno o životě a zásluhách Mistra Jana. To zle pobouřilo místního kaplana Pichlera, který, kde mohl, štval proti sokolům a divadelním ochotníkům ve snaze ze společnosti ostatních občanů tyto členy vypudit a jednotu hned v začátku zničit. Chování členů však přesvědčilo rozumnější občany, že není sokolskou zásadou náboženství rušit, nýbrž budit národní vědomí a vlastenectví.
1871-1921  v tomto období léta aktivní činnosti a rozmachu střídala léta skromnější. Mezi první aktivity patří vycházky, společné výlety s okolními jednotami; není kde cvičit, jen na dvoře, na zahradě. Jednota pořádá zábavy a bály, výtěžek věnuje hasičům.
r. 1889 se činnost rozvíjí, členové si kupují nové kroje, účastní se župního cvičení v Kroměříži. Vlastní hudbu vede učitel br. Nevřala, který je i náčelníkem jednoty. V r. 1891 se pořádají 1. Šibřinky. V roce 1893 byla podniknuta vycházka do Zborovic, která dala popud k založení další jednoty Sokola. Po starostovi Karlu Holubovi převzal v r. 1889 funkci br. František Bleša, který však odchází v r. 1898 a zakládá s některými dalšími členy „Orel“.
Po první světové válce členů přibývá, dosáhl počtu 126. Manželé Kinských darují Sokolu pozemek o rozloze 45 arů, tak rok 1921 zůstane v historii morkovského Sokola jako jeden z nejvýznamnějších. Počet členstva 178, jsou pořádány zájezdy, např. zájezd na oslavy kyjovské jednoty, 4 bratři jedou na Podkarpatskou Rus, divadelní soubor je aktivní. Oslav 50. výročí dne 26.6. se účastní v průvodu 1 359 osob. sokolovna s hospůdkou4.-6. května byla slavnost položení základního kamene nové sokolovny. Již 3.12. je zde první veřejná akce.
21.1.1922 se koná v sokolovně první ples. Slavnostní otevření proběhlo 23.-24. června divadelním představením „Naši furianti“. Starosta br. Horák přejímá sokolovnu do vlastnictví Sokola od starosty „Družstva pro stavbu sokolovny“ br. Zapletala.
V r. 1926 vystoupilo na VIII. všesokolském sletu 49 bratří.
V létech 1927-1930 pokračují s velkým nasazením činnosti cvičební, pořádají se besedy, koncerty, vycházky, nově byl založen oddíl házené.
Významným mezníkem celé organizace Sokol se stal návrat k demokratickým hodnotám v r. 1989 po pádu komunistického režimu. Jednota v Morkovicích začala budovat svou novodobou historii.
V devadesátých letech se o obnovu jednoty zasloužili především br. Dolák, Jan Churý a Zdeněk Ptáček. Za významné podpory župy Hanácké je v sokolovně vybudována nová kotelna, obnovuje se nářadí.
sokolovna od hřiště   Počáteční nadšení však vystřídá střídmá práce pro jednotu a každodenní problémy vnesly do vedení jednoty rozkol a nejednotu. Dochází k odstoupení celého výboru a na Valné hromadě v r. 1995 je zvolen do čela jednoty současný starosta br. Pavel Gavenda. Za podpory nového členstva vznikají nové odbory a sportovní oddíly.
   V r. 1994 založen oddíl stolního tenisu, začíná se budovat posilovna. Svou činnost začíná šachový oddíl, pravidelnými účastníky krajského přeboru ve volejbale je družstvo žen.
V r. 1998 vedle změny ve výboru jednoty, kdy byl starostou opět zvolen br. Pavel Gavenda, je uspořádán 1. ročník triatlonu pod názvem „Morkovské chlap“ a po velkém úspěchu je následný rok založena soutěž v olympijském triatlonu „Morkoman“. Tyto akce se zařadily během let svého trvání mezi nejvýznamnější nejen v rámci naší jednoty, ale i v rámci župy. Zakladateli těchto závodů se stali br. Pavel Mich a Pavel Zápařka. Vzniká hudební skupina pod vedením br. Martina Štěpánka.
Velkým přínosem pro ekonomickou stabilitu se stal příchod br. Tomáše Kocourka v r. 2000, který aktivním přístupem pomáhá jednotu ekonomicky směrovat společně s obětavou hospodářskou jednoty ses. Pavlíkovou.
3.3.2007 na volební Valné hromadě  byl zvolený nový výbor, v čele se starostou Pavlem Gavendou.